Třetí a poslední díl velkolepé ságy Mass Effect je tu a velitel Shepard dostává poslední šanci zachránit galaxii před obludnými oplechovanými vesmírnými kobylkami, které zničí všechno na co přijdou. Trochu škoda je, že bez znalosti děje předchozích dílů si Mass Effect 3 pořádně neužijete, ale to je u posledního dílu jakékoliv série celkem očekávatelné. Mass Effect je ale, stejně jako většina RPG od Bioware, tak poutavý a propracovaný, že nezahrát si jej celý by byla obrovská škoda.
Hic sunt reapers
Děj Mass Effectu 3 začíná zhruba půl roku po dokončení „sebevražedné“ mise v ME2. V DLC Arrival, které tvoří dějový můstek mezi ME2 a ME3, totiž Shepard přijde na to, že přílet reaperů je možno zastavit nebo alespoň pozdržet vcelku jednoduchou metodou - zničením relé alfa. A tak do milého relé nechá narazit asteroid. Bohužel však není dostatek času varovat batarianské kolonie v soustavě a tak, kvůli jejich zničení, dostane zaracha a na matičce Zemi se ze svých dobrých skutků zpovídá. ME3 pak začíná velmi radostnou událostí - příletem reaperů, okupací a systematickým ničením veškerého technicky vyspělého života v galaxii. Prostě jako obvykle, každých 50 000 let furt dokola. Existuje však zbraň, díky které je možno tento cyklus přerušit a reapery zničit. Anebo, jak si přeje Illusive Man a jeho Cerberus, reapery nezničit, ale ovládnout. Ať tak či tak, osud galaxie visí na vlásku a Shepardovým novým úkolem je něco doposud nemyslitelného - všechny rasy a národy sjednotit proti společnému nepříteli. A pokud možno jej porazit.
Modrá je dobrá
Celý Mass Effect 3 velmi znatelně staví na vašich rozhodnutích z ME1 a ME2. Stejně jako v případě ME2 je možno i do Mass Effectu 3 nahrát uloženou postavu ze staršího dílu. V případě Mass Effectu 3 se společně se vzhledem a nastavením Sheparda načte až stovka dalších proměnných, ovlivňujících děj, setkání, existenci přeživších postav a parťáků a jiné drobnosti, dotvářející návaznost a ucelenost trilogie. Docela mě až děsí, s kolika možnostmi bylo v ME3 potřeba počítat a kolik jsem jich neviděl a bez úplně odlišného odehrání předchozích dílů ani neměl šanci vidět. Je trochu škoda, že ať už se rozhodnete jakkoliv, konec Mass Effectu 3 a potažmo celé série bude vždy téměř stejný. Nebojte se však, že by konec zůstal nějak otevřený, nevysvětlený nebo nedokončený, jak naznačují negativní reakce všude možně po internetu. Tvůrci si nechali malé místečko na pár DLC, ale hlavní příběh, vysvětlení pohnutek reaperů a další příběhově důležité věci vysvětleny a uzavřeny jsou.
Postavy
Mass Effect 3 se soustředí na zakončení celé série, takže oproti předchozím dílům je v ME3 nových postav jen pár. Většina z nich se poprvé objevila v Mass Efektích novelách a komiksech, takže úplně nové stejně nejsou. Jediná nová postava přibyvší do týmu je alianční voják James Vega, který se objevil již v Mass Effect: Conviction a na začátku ME3 doprovází Sheparda při jeho pobytu na Zemi. U „starých“ postav je velmi znát, jak od prvního dílu „vyrostly“. Shepard už není jen nějaký šikovný vojáček, ale je z něj vážený velitel, ke kterému vzhlíží celé lidstvo. Zvídavá holčička Liara se stala respektovaným překupníkem s informacemi. Tali, přežila-li sebevražednou misi v Mass Effectu 2, se stala admirálem migrantské flotily. Garus to ze znuděného policisty dotáhl na vládního zbraňového experta. A tak dále. Ztvárnění postav zůstalo prakticky stejné jako v ME2 (což je docela pochopitelné, když hru pohání stejný engine). Co mi u postav ale přišlo trochu rušivé, byl až extrémní důraz na jejich sexualitu. Ashley je totiž zmalovaná tak, že by z fleku mohla hrát v nějakém pornofilmu. James navozuje dojem steroidy poháněného šampónka. A počkejte, až si EDI vypůjčí tělo. Díky jejímu vzhledu a hlášce „I’m fully functional“, kterou utrousí při dobití štítů, bych málem i řekl, že některý z tvůrců rád poslouchá Futuristic Sex Robots.
Nebojové herní mechaniky
Herní mechaniky mimo boj se od ME2 příliš neliší. Hopsání mezi galaxiemi stále probíhá pomocí relé ve známé mapě galaxie a Normandy stále potřebuje palivo k FTL přesunu mezi jednotlivými soustavami. Prozkoumávání planet bylo opět přepracováno, takže žádné popojíždění s M35 Mako ani skenování a následné bombardování planetek sondami se nekoná. Tentokrát Normady dostala skener s krátkým dosahem, schopný odhalit zajímavě lokace v okruhu několika desítek světelných minut. Jeho použití ovšem dráždí reapery a když budete skenovat moc dlouho, přiletí se na vás podívat a vám nezbyde nic jiného, než ze soustavy zmizet a vrátit se až se situace uklidní.
Skillování postav vypadá jako kompromis mezi hromadou přidělitelných skillů a skillpointů z ME1 a možností specializace z ME2, takže v ME3 můžete přidělovat o trochu menší hromady skillpointů a u posledních tří bodů v každé specializaci se rozhodnout, jak budete postavu a její dovednost specializovat.
Posledním kompromisem mezi ME1 a ME2, který stojí za řeč, je modifikace zbraní. Vrátily se staré úrovně zbraní a jejich modifikace tak, jak je známe z ME1. V Mass Effectu 3 můžete do každé zbraně instalovat dva mody a každá zbraň a každý mod má pět úrovní dokonalosti, označené, stejně jako v ME1, římským číslem.
More Dakka
Soubojový systém je na první pohled stejný jako v ME2, ale po několika soubojích s více protivníky poznáte, že umělá inteligence byla drasticky přepracována. Kryjí se navzájem, přebíhají vám do stran a za záda, používají krycí palbu a zárodky jakýchsi taktik. Druhů protivníků pořád není mnoho, ale je jich dost na to, aby byla zachována určitá logika a bitky nezačaly být stereotypní. Souboje jsou všeobecně rychlejší a obtížnější a občas je u nich nutno i zapřemýšlet, jak zkombinovat speciální schopnosti vašich postav, abyste dosáhli co nejničivějších efektů. Navíc se vrátily staré dobré granáty z ME1. Tentokrát je však efektivně používají i protivníci, a to nejen tříštivé, ale i kouřové. Na to že se většinu času jedná o koridorovku kombinovanou s interaktivním filmem musím říct, že souboje jsou zpracovány hezky a jednou nebo dvakrát jsem se u nich fakt zapotil, což je u hry, která vyšla v tomto století, co říct.
Shrnutí
Mass Effect 3 je velice příjemnou tečkou za pestrobarevnou pohádkou o záchraně galaxie před ošklivými obludami. Rozmanitost možných rozhodnutí z předchozích dílů umožňuje projít třetím dílem několikrát, sice pokaždé s odlišným průběhem, ale vždy stejným koncem. Pokud prošmejdíte každý kout a nejste „rychločtenář“, třicet až čtyřicet hodin kvalitní zábavy je zaručeno.