Před pár dny Google vypustil svůj prohlížeč Chrome ve verzi 37. Jedná se o poměrně důležitý milník, protože třicet sedmička byla poprvé označena jako stabilní i v 64bitové variantě a mimo padesáti bezpečnostních aktualizací přináší i podporu DirectWrite a displejů s vysokým rozlišením.
Nikdy jsem nebyl hodná ovečka, naslouchající názoru většiny. Vždycky jsem se snažil prosadit si svou a dělat věci tak jak se líbí a hodí mně, protože nějaká většina mi může milostivě políbit pozadí. Proto třeba nemám rád Apple, nemám rád Facebook a nečetl jsem Babičku. Taky jsem nikdy nechápal co je tak úžasného na Firefoxu, že ho každá správná ovce musí mít, aby se mohla povyšovat a tvrdit, že „IE suxxx“ aniž by vůbec věděla proč. A to nejsem stavu pochopit dodnes.
Tak si tak dnes ráno, stejně jako v jakýkoliv jiný den, zapnu počítač, spustím Operu a na první pozici svého Speed Dialu si kliknu na Google Reader. Ten se však po načtení zahalí do bílého hávu, a v létajícím okénku mi stroze oznámí „Google Reader will not be available after July 1, 2013“. Hledím na zprávu a i přesto, že jednotlivým slovům ve výše uvedené větě rozumím, můj mozek se vehementně brání porozumění významu celé věty. Jak jako „will not be available“? To jako že Google Reader končí? To přece nemůžou!
Java je docela zajímavá věc. Vůbec celá myšlenka toho, že existují snadno ovladatelné vyšší programovací jazyky, které se kompilují do univerzálního bajtkódu, a až ten je následně spouštěn na aplikačních virtuálních strojích lhostejno na jaké architektuře, je z pohledu generací odkojených na Z80 assembleru poněkud obtížně uchopitelná. Na jednu stranu je fajn, že se code monkey nemusí vůbec starat o to, jak počítače vlastně fungují a může si lepit svůj kód, ale na druhou stranu je celá tahle paráda neskutečně komplexní a čas od času se podaří nechat někde nějakou bezpečnostní skulinku. Nebo, jako v případě Javy 7 Update 6, díru jako kráva, kterou bez problému projede i bitevní tank.
Opera 11.60 přinesla spoustu novinek a „novinek“. Kromě nové verze renderovacího jádra a posledních dodělků plnokrevného HTML5 parseru, byla nově implementována podpora ECMA Scriptu 5.1, XMLHttpRequest Level 2 s typovanými poli, podpora radiálních gradientů v CSS3 a pár CSS4 vlastností, které mají co do činění s multimédii. Jak se ale u každého většího projektu dá předpokládat, spousta nových featur přinese i spoustu nových bugů. A tak je tu 11.61, která některé (a doufejme, že většinu) opravuje. Stahovat můžete z obvyklého umístění. Seznam změn si můžete přečíst níže, případně do něj nahlédnout přímo na webu Opery.