Mám deb-based linux s jehož pomocí občas hrnu nějaká data do jiných zařízení po COM portu. Jelikož základní deska počítače, na kterém linux běží, pochází již z tohoto století, nemá žádný nativní COM port. Co ale má, je kýbl USB portů, a tak tedy pro krmení používám USB-to-RS232 převodníky. Občas ale těch převodníků potřebuju mít zapojených více zároveň, a protože jsou všechna zařízení stejného typu, rád bych věděl, kam se mi které připojilo, respektive který /dev/ttyUSB končí v kterém portu. V ideálním případě bych ještě přál, aby se mi převodníky vždy připojily stejně.

číst dále… žádný komentář

Shellové skripty používám rád a často. Jsou fajn, protože pro jejich běh není potřeba instalovat žádné interprety nebo jiné balíky a jsou snadno přenositelné. Dá se říci, že jejich jedinou závislostí je přítomnost správné verze shellu, a ta je stejně na drtivé většině systémů už předem splněna. Postupem času se však od psaní jednoduchých několikařádkových skriptíků propracujete až k výrobě složitějších nástrojů a utilit a dříve nebo později se dostanete do situace, kdy budete potřebovat tyhle záležitosti nějakým způsobem ladit. IDE na vývoj shell skriptů sice existují, ale mou první volbou by bylo použít to, co se dá najít snad na každém *nixovém systému. Cat, vi a shell samotný.

číst dále… 1 komentář

Nedávno dostal můj linuxem nepříliš zatížený kolega za úkol přeinstalovat firemní úložiště kamerových záznamů. Požádal mě o asistenci, a protože bylo potřeba zachovat stávající konfiguraci, použili jsme jeho laptop jako testovací prostředí, abychom viděli, jak se software s upgradem popere a zda je vůbec možné takovou akci provést v ostrém provozu. Jelikož srdcem celého systému bylo Ubuntu 10.10, bylo v rámci zachování co největší kompatibility vhodné instalovat nový systém na něco podobného - tedy Ubuntu Server 11.10. Po instalaci čistého OS jsme si však všimli zvláštní věci. Holý systém, na kterém nic neběželo, chvíli po startu začal jen tak ze srandy vytěžovat CPU na 15%.

číst dále… žádný komentář

Všechny maily procházející přes postfix jsou zpracovávány pomocí front. Občas se stane, že některá zpráva je odeslána na špatnou adresu anebo je graylistnuta serverem příjemce. Taková zpráva pak zpravidla zůstane ve frontě a jednou za čas je opakován pokus o její doručení, dokud nevyprší její životnost. Ve výchozím nastavení postfixu je interval doručení nastaven mezi 300 a 4000 sekundami a živost zprávy ve frontě je pět dní. Co ale dělat, když se chci třeba podívat, jaké zprávy ve frontách jsou?

číst dále… žádný komentář

Z každého z mých serverů mi chodí pravidelné reporty, ve kterých se dočtu spoustu užitečných informací. Jaké služby jsou aktivní a jaké zastavené, jaké porty jsou otevřené, kolik spojení je aktivních, jaký je stav firewallu, jak vypadá RAID, jak jsou zaplněné disky a podobně. Už jsem se zmínil, že mám i server postavený na Debianu Wheezy (unstable) a tak jsem si říkal, že by se mi hodilo i reportování zastaralých balíčků, abych věděl, zda má smysl hrdinně přiskočit a systém aktualizovat. Tato funkce dá využít u všech systémů podporujících APT, ale u Wheezyho s jeho každodenními aktualizacemi ji využiju obzvlášt.

číst dále… žádný komentář