Ti mladí to mají dneska strašně jednoduché. Stáhnou zdrojáky, pustí make a vypadne jim z toho hotový balík. To za našich mladých let se musely nastavovat semafory, přidávaly a odebíraly se různá #define, experimentovalo se s flagy pro kompiler a linker, po všech čertech se sháněly závislosti, hlavičkové soubory a další knihovny a když se sysadmin po třech dnech vítězně vynořil ze serverovny, odnášeli ho rovnou na JIP.
Sudo. Mocný nástroj, umožňující běžným uživatelům spouštět předem nakonfigurované příkazy s oprávněním roota. Stejně jako jiné mocné nástroje, nepatří do rukou nezkušeným a někteří staromilci, zamrzlí v dobách BSD 4, jej považují za bezpečnostní riziko jako celek. Právě ti se minulý týden museli radovat a říkat „Já vám to říkal“. V sudo byla totiž 30. ledna 2012, ve verzi 1.8.3p2, konečně zalepena poměrně snadno zneužitelná bezpečnostní díra, zející zde téměř rok.
Kolega se učí programovat v C/C++. Je začátečník, takže většina jeho programování probíhá zpětným inženýrstvím - tedy vykopírováním cizího kódu, pokusem o podrobné pochopení jeho funkce a následnou modifikací k obrazu svému metodou pokus-omyl. Dnes se dostal k převodům mezi číselnými soustavami. Chvíli se plácal v editoru až nakonec vytvořil třicetiřádkovou obludu se čtyřmi různými cykly. To vše jen na převod z desítkové do dvojkové soustavy.