Jsa hrdým vlastníkem zařízení známého jako Raspberry Pi (Model A, doručeno v červnu 2012), na kterém mám nainstalované RaspBMC, stává se mi občas, že odmítne přehrát soubor nebo přejít do adresáře a místo toho oznámí, že „Connection timed out“. V případě, že si chci u večeře pustit nové díly svých oblíbených seriálů je to obzvláště otravné.
Máte D-Link? Tak to máte docela štěstí, že vám z něj ještě nikdo neudělal kůlničku na dříví. Firmware v1.13 pro DIR-100 revA a pravděpodobně i nižší verze obsahují učebnicový backdoor, v některých kruzích známý již více než tři roky.
Upgraduju si tu svoje rozhraní pro webovou administraci e-mailových schránek, aliasů a dalších nesmyslů spjatých s pořádným e-mailovým serverem. Je to jeden z mých „pet projectů“, takže si s ním pořádně hraju a mazlím a vypiplávám k dokonalosti. Jelikož by mělo být skrze rozhraní možno přidávat i domény serverem obsluhované, a ze svých zkušeností z předchozích mnoha let vím, že uživatelé jsou to vstupního chlívku napsat cokoliv, potřebuju pořádný regulární výraz pro validaci.
Včera jsem řešil celkem zajímavý problém. Zákazník má několik serverů odříznutých od vnějšího světa i podnikové sítě, ke kterým se dá přistoupit pouze skrze SOCKS proxy. Úkolem bylo na všech serverech updatovat instalované balíčky na jejich nejnovější verze, nacházející se v oficiálních repozitářích.
Už se mi párkrát stalo, že jsem u zákazníka potřeboval k místní zabezpečené Wi-Fi síti připojit další zařízení. Po dotazu na heslo jsem však místo odpovědi obdržel jen nechápavý výraz doprovázený větou typu „Já žádné heslo nemám. Já prostě zapnu počítač a jsem na internetu.“, případně ještě častěji „Já heslo nevím, to ví <doplňte rodinného příslušníka nebo známého>“. A v případě že ani ten není k sehnání, nezbývá mi nic jiného, než se vrhnout po již připojeném zařízení a přesvědčit jej, aby mi heslo prozradilo.